Thumbnail image for ~/Handlers/Linker.ashx?name=img_1188_13312_17408_90112_4538.jpg

IV. Sweerts-Šporkové a serviti

Protože F. A Špork neměl mužské potomky (jediný syn Jan František zemřel v necelých 2 měsících, dcera Eleonora Františka vstoupila do řádu celestýnek-anunciátek v Tyrolsku), zůstala dědičkou dcera Anna Kateřina (1689- 1754),  která se r. 1712 provdala za Františka Karla Rudolf Sweertse (1688-1757). F. A Špork F. K. Sweertse adoptoval,  Sweerts tak rozšířil své jméno a znak o znak a jméno Šporků (r. 1718 byl císařem Karlem V. povýšen na říšského hraběte).

Manželé společně založili 28. dubna 1739 nadaci pro 26 servitů , kteří by se mohli starat o nemocné jako poděkování za uzdravení jediného syna a dědice Jana Kristiána, který se po zavěšení malé relikvie sedmi otců-zakladatelů servitského řádu uzdravil z těžké nemoci. Císař tento záměr povolil až 19. října 1746, svůj souhlas udělil také litoměřický biskup (19. ledna 1747).

Fundátoři naráželi na neochotu státních úřadů svolit ke vzniku dalšího kláštera, založení prosadili jen díky neúnavným suplikám a finančním darům . Podle fundační listiny vydané 7. prosince 1746 postoupil hrabě Sweerts-Špork řádu zámek v Konojedech se zahradou a zámeckým kostelem, k vydržování těchto staveb obdrželi servité 7 000 zlatých. Z jistiny 60 000 zlatých složené na konojedské panství získali serviti 5% úrok, dále pak mohli z konojedského panství čerpat ročně 200 sáhů dříví, 100 sudů piva /každý sud o 2 zlaté laciněji/, 120 korců žita, 30 korců pšenice, 10 centů másla (za levnější ceny).

První serviti přišli z pražského konventu sv. Michala v lednu 1747. Nastěhovali se do hospodářských objektů a začali se stavebními úpravami: nejprve se pustili do výstavby nového kostela, protože starý svou velikostí již nevyhovoval. Základní kámen posvětil 13. května 1747 provinciál servitů a stavba pokračovala tak rychle, že v r. 1752 již byla v hrubé podobě dohotovena .  Za autora návrhu lze považovat řádového bratra, servitu P. Wilhelma Mariu Löhrera (1669-1750),  práce však s největší pravděpodobností vedl Andreas Krebs. Budování nového konventu opět zahájila slavnost posvěcení základního kamene v r. 1758.

Původní zámek – špitál byl v souvislosti se stavbou servitského konventu zbořen a nic se z něho nezachovalo .

Stavba konventu pokračovala velmi rychle. Současně se pracovalo na vnitřním vybavení kostela, který byl s klášterem spojen krytou chodbou (r. 1758). Do presbyteria kostela byl 7. dubna 1762 instalován hlavní oltář, který byl spolu s bočními oltáři P. Marie Bolestné, sv. Filipa a řádových světců  20. června 1762 konsekrován litoměřickým biskupem Emanuelem Arnoštem Valdštejnem (1716-1789).

Architekturu hlavního oltáře navrhl Antonín Eggner (Aigner) a kamenické práce vedl salzburský Matyáš Draxler, na jeho vztyčení se podíleli i další umělci ze Salzburku , ostatně odtud byl dovezen i mramor. Sochařskou výzdobu hlavního oltáře objednali serviti v Praze u Ignáce Františka Platzera (1717-1787), který se podílel i na vybavení dalších oltářů.  16. října 1763 konsekroval litoměřický biskup čtvrtý boční oltář sv. Peregrina, ve kterém byly uloženy relikvie sv. Innocence, Klementa, Bonifáce a Fructuosy. Po stranách hlavního oltáře byly umístěny erby Sweertsů a Šporků.

V r. 1765 byly osazeny do věže tři zvony (jeden z nich daroval biskup Valdštejn) znějící v trojzvuku Es-Dur, r. 1768 daroval hrabě Sweerts-Špork čtvrtý zvon, všechny zvony pocházel z dílny J. J. Kühnera z Prahy. V roce 1768 byly v kostele nainstalovány varhany se dvěma manuály a osmnácti rejstříky.

V presbytáři kostela se nachází i  dvě krypty, kde jsou pochování oba fundátoři a členové řádu servitů . Po zákazu pohřbívání v kostelech byl při silnici do Kravař v r. 1787 zřízen hřbitov, na kterém byli pohřbeni i další majitelé panství a jejich rodinní příslušníci: Sweerts-Šporkové, Wiederspergové, rodina Pillerova a Mayerova. Bohužel do dnešních dnů se dochovaly pouze hroby Anny a Josefa Mayerových , ostatní byly zničeny.

Díky štědrosti fundátorů byl v Konojedech vybudován nejrozsáhlejší servitský konvent v českých zemí, v síti řádových domů měl obzvlášť důležité místo, neboť uchovával zlomky relikvií sedmi zakladatelů servitského řádu. Z pražského kláštera Na Slupi se do Konojed přestěhovala i řádová asketická škola.

Konvent je poměrně jednoduchá, ale velmi rozlehlá pozdně barokní patrová stavba o čtyřech křídlech, s výraznými  risality na třech nárožích. Budovy s mansardovými střechami uzavírají čtvercový dvůr, vnější fasády jsou jednoduše členěny. Další stavební úpravy prováděné od konce 18. století neměly velký rozsah, nejzávažnější změnou bylo přistavění klenutého arkádového podjezdu s vázami a plastikami (západní průčelí).

Do dějin konojedského kláštera zasáhla i válka o bavorské dědictví, byť jen okrajově: v srpnu 1778 vtrhli do Konojed dva oddíly pruských vojáků, které plundrovaly klášterní sýpky a v září téhož roku museli serviti zaplatit Prusům výpalné.

Servitský klášter existoval  v Konojedech jen do r. 1786, kdy byl císařem Josefem II. zrušen . Po zrušení komunity pobývalo v Konojedech čtrnáct řeholníků, kteří konvent opustili v r. 1788.  Každý kněz obdržel 16 zlatých a každý bratr 12 zlatých jako měsíční penzi, veškeré jmění kláštera připadlo Náboženskému fondu.

Náboženský fond získal pozemky /pole, louky, zahrady, lesy, rybníky včetně příslušného nářadí a zásob/,  1 290 zlatých jistin k 7 fundacím na 55 mší, i bohoslužebné předměty. Po odečtení dluhů ve výši 1 400 zlatých zůstalo Náboženskému fondu 89 5274 zlatých.

Zaniklý servitský areál  od Náboženského fondu v r. 1790 koupil za 4 517  zlatých syn fundátora a tehdejší majitel panství Konojedy Jan Kristián Sweerts-Špork (1729-1802) a opětovně jej přeměnil na zámek. Klášterní kostel se stal  v r. 1786 farním, obydlím faráře se stal „dům sešlý klášteru náležející .“ Jako farář zde zůstal poslední převor, současně také českomoravský provinciál servitů, P. Raymund Weigner, kaplanem se stal servita P. Bonfilius Ballanda.

Nově zřízený farní obvod zahrnoval obce  Konojedy, Bílý Kostelec, Brusov, Dolní Dubičnou, Horní Dubičnou, Pohorsko a Starosti.

Jan Kristián Sweerts-Špork nechal v areálu poplužního dvora v Konojedech vystavět pivovar a lihovar.

x
Zanechte nám zprávu

Máte nějaký dotaz, chcete nám něco sdělit?
Zanechte nám zprávu, odpovíme Vám co nejdříve.

Děkujeme.

Jméno a příjmení:  
Telefon:
e-Mailová adresa: